L     Rumunsko - Banát 2016    

21.5. - 29.5.2016

Home

Fotogalerie

Rumunsko - Banát


Pár slov na úvod

Rumunsko pro nás není země neznámá. Už jsme tam vyzkoušeli místní hory i místní řeky. Jedna z výprav byla v roce 2011. Letos to byla výprava spíše poznávací, než sportovní. Petr W navštěvuje české krajany v Rumunském Banátu a proto nám dělal nejen řidiče, ale i průvodce.

Česká krajanská komunita (při posledním sčítání 3,8 tis. osob, nyní odhadem 2,7 tis. osob) v rumunském Banátu se zmenšuje hlavně kvůli postupnému odchodu českých krajanů většinou do České republiky. Odchod způsobují náročné životní podmínky na relativně zaostalém horském venkově s nedostatkem pracovních příležitostí.

Pár faktů:
Hlavní město: Bukurešť
Kód ISO: ROU
Měna: Rumunské leu (RON)
Počet obyvatel: 19,599 milionů (2011)
Úřední jazyk: Rumunština

Rumunsko je přímořský stát, ale u moře jsem tam nikdy nebyl a ani letos to nebylo v plánu. Nejvyšší hora je Moldoveanu (2 554 m n. m.). Ale ani tam jsme se nechystali. České vesnice v Banátu leží v kopcích nad Dunajem. Příjezd do většiny z nich je obtížný, cesty nejsou v nejlepším stavu, ale to Petra nemůže odradit.
20.5. pátek   Odjezd.
20:00 vyjíždím z domova. V Zábřehu jsou rozkopané ulice. Jedním zákazem vjezdu projedu, další objíždím. Proto se dostávám do pro mě neznámých končin a tak následuje noční orienťák po městě. 22:30 v autě zalézám do spacáku. Spát v Octavii na sklopených sedadlech není nic moc pohodlného.
21.5. sobota   Řeka Crisul Repede
V 2:00 mě probudily přijíždějící auta. Nakládáme a vyrážíme ve 2:20. Průjezd Slovenskem zaznamená jen řidič. Ostatní spí. Poté následují nudné maďarské roviny. Do Rumunska vjíždíme v11:20. Na lehké protažení si vybíráme řeku Crisul Repede. Nastupujeme tady . Je to poklidná jízda pěkným kaňonem.

Řeka Crisul Repede



Končíme tady . Po dojezdu si opékáme buřty. Romantické odpoledne nám ruší děda s motorovou kosou.

Jedeme zpátky na Oradeu a míříme na Sopotu Nou. Až do Lugoj je překvapivě nová dálnice, která není na většině našich map. Kousek za Lugoj bivakujeme. tady .

22.5. neděle   Řeka Nera
V 7:15 pokračujeme dále k nasedacímu místu na Neru. Tam jsme dorazili v 10:20. Nafukujeme u mostu tady .
WW1 v romantickém kaňonu. Podél řeky vede turistická cesta, která je místy vysekaná do skály.

Řeka Nera



Svačinu i s opékáním buřtů si dáváme tady . Potom ještě Kotlíci odvážně projeli větvemi jednoho padlého stromu. Frantovi se jet nechtělo a v tomto jeho rozhodnutí jsem ho rád podpořil. Trochu obtížně jsme to přetáhli.
Nedaleko Sasca Romana tady balíme a jedeme do Rovenska. Přes hory a dolinami, nejprve po hodně Rumunských cestách. Dojezd po novém asfaltu. Ubytování u Pražáků č.55 tady .

23.5. pondělí   Rovensko
Toulky skrz Rovensko. Dokonce i lanýžistu jsme navštívili.

Rovensko



Zakroužili jsme i po blízkém okolí. Omrkli jsme hřbitov i vyhlídku na Dunaj. Po návratu sedíme v místní hospodě u lahváčů. U hospodské kupuju tričko a pokouším se zahodit košili, kterou mám zakázáno přivést zpátky do Čech.
Večer Petr kupuje 18 kg sýra po 100 Kč.
24.5. úterý   Girnik a Svatá Helena
Ráno se Franta stavuje v krámu a hospodská mu vnutí moji košili se slovy, že se kamarád opil a košili ztratil. Jedeme do Garnicu. V místní hospodě tady dáváme točené pivko a než ho stihneme vypít, tak začne pršet. Když na chvíli přestane, tak jdeme prozkoumat nedalekou jeskyni Filipova díra.
Po návratu prší fest. Rozdělali jsme si před hospodou slunečník a posvačili. V čísle 18 tady kupujeme od místního chasníka višňovici a šípkovou marmeládu.

Kousek za vesnicí Padina Matei tady se zastavujeme u pěkného vodopádu Mudavita. Podél opuštěných dolů Moldova Noua sjíždíme dolů k Dunaji.

Dunajská soutěska



Je tady několik zajímavostí. Nejvýraznější je zúžení toku Dunaje z asi 5 km do soutěsky 300 m.
Další zajímavostí je skála ve vodě - Baba Caia. (Babakáj, Babagaj z tureckého „babagaj“) Osamocená skála čnící z vod Dunaje v blízkosti obce Coronini. Legenda vypráví, že turecký správce Moldovy nechal na skále vysadit jednu ze svých sedmi manželek jménem Zuleika, protože se mu pokusila utéct s maďarským šlechticem. Žena se měla na nepřístupné skále „káti ze svých hříchů“. Zachránil ji však její milenec, který měl navíc později možnost se krutému manželovi pomstít. Když byl manžel v boji smrtelně zraněn, oznámil mu vítězný milenec, že Zuleika žije a stala se křesťankou. Inspirací pro vznik této legendy zřejmě byl český výklad tureckého názvu skály.
A zajímavý je také umělý ostrov uprostřed Dunaje. Je to vlastně halda, kam vozili hlušinu z nedalekých dolů.

Když jsme všechno obhlídli, tak jsme vyjeli do Svaté Heleny. Zrovna tam dělají kanalizaci a vodovod, takže ulice jsou rozkopaný. V krámku si dáváme točené a jeli jsme se ubytovat u Petra Sedláře č. 87 tady . Ubytovává nás jeho žena Maruška a jsme překvapeni luxusem. Maruška nám ještě nanosila dříví a pomocí klasů od kukuřice nám zatopila. V noci hodně lilo.
25.5. středa   Bígr a jeskyně Ponicova
Ráno prší a je mlha. Autem přejíždíme do Bígru. Zastavujeme tady . Vesnice by mohla být pěkná, ale působí ponuře a opuštěně. K nevalnému dojmu přispívá i počasí. Stále drobně mrholí. Vodní mlýnky už zanikly, domek místního malíře je zavřený a razit si cestu po okolí vysokou mokrou trávou se nikomu nechce a tak velíme k návratu. Ještě se projdeme p červené turistické. Někdo vymyslel, že tam jsou staré doly a pokusíme se je najít. Nic tam nebylo, ale aspoň jsme se prošli.

Potom popojedeme podél Dunaje na zámeček k Frantovi Malému tady . Standardní uvítací řeč je pro ty co nemají instalované flash plajery a podobné cipoviny tady . Ostatním funguje odkaz v rámečku



Nás ale uvítal mnohem přívětivěji, protože byl poněkud otráven z lidí, který u něj byli ubytovaný. Nejprve se nás pokusil opít, ale když viděl, že naše odolnost je větší než jeho zásoby alkoholu, tak nám nabídl prohlídku jeskyní. Hned jsme s nadšeně souhlasili. Vstup do jeskyně Ponicova (netopýří) je tady . Vzali jsme čelovky, jeho věrného psa Čaučeska a vyrazili jsme. Je to největší jeskyně u Dunaje s celkovou délkou 1 600 m, výškou 30 m a šířkou 50 m. Nejprve jsme došli až k Dunaji. Potom jsme vylezli na horní galerii, kde byla bohatá krasová výzdoba. Jeskyně opravdu stojí za návštěvu a obávám se, že za pár let bude buď poničená, nebo uzavřená.

V jeskyni Ponicova

Konečně se mi povedlo zahodit košili a ještě jsme zajeli do horní vesnice Dubova na pivo.
26.5. čtvrtek   Kulhavá skála a jeskyně Vranac
Po včerejších deštích vyšlo slunce. Nejprve jdeme po širokých cestách podél větrných elektráren. Protože včera večer se Franta nadchnul při čtení jakési knížky o Banátu, tak jsem speciálně pro něj vymyslel tuto vzletnou větu.
Líbezný zpěv polního ptactva přehlušuje hrozivý svistot vrtulí větrných elektráren.
Ke kulhavé skále sice vede značená modrá turistická cesta. Ale odbočka byla trochu matoucí a tak jsme cestu brzy ztratili. Ale směr jsme věděli a tak jsme přes pastviny ani moc nebloudili.

Kulhavá skála

Prolezli jsme pod skalním mostem Kulhavé skály a potom jsme šli proti proudu potoka do jeskyně Vranac. Trochu nás zaskočilo, že jeskyní jdeme proti proudu potoka. Sice to bylo jen pár cm vody, ale stejně jsme se výlezů přes skalní prahy obávali a tak jsme se až dozadu nedostali. Zarazili jsme se o vysoký práh, nad kterým bylo jezírko. Ta nejhezčí krápníková výzdoba je až vzadu a tu jsme bohužel neviděli. Rozloučili jsme se s paní domácí a přejeli jsme do restaurace u Dunaje na oběd. Projížděli jsme podél rybářů, kteří měli postavené stany asi tak 1 m od silnice.

Přejeli jsme do Eibentálu a u Medvěda tady jsme si dali pivo. Nebrali tam české Kč a poprvé jsme museli platit v Lei. Franta ještě hledal místního učitele. Školu jsme našli, ale učitele ne.

Spíme v bývalém pionýrském kempu tady u přítoku Dunaje za obličejem ve skále Decabalus Rex.
27.5. Pátek   Herkulovy lázně, Šumice
Probouzíme se do slunného rána. Franta nadšeně fotí trochu zašlou výzdobu tábora. Stavili jsme se na nákupy v Orsové a zajeli jsme se podívat na přehradní hráz Železná vrata tady . Byl tam zákaz focení a voják, takže jsme to ani nezkoušeli.
A potom jsme si zajeli užívat lázeňského života. Auto jsme nechali v Herkulových lázních na náměstí u sochy Herkula. Kolonáda by potřebovala opravy, některé lázeňské domy jsou opuštěné a jejich fasáda už je poněkud opelichaná.

Kulhavá skála

Pěšky jdeme skrz betonovou obludu hotelu Roman proti proudu potoka k termálním pramenům tady . První termál (50 °C) se nám nelíbí. O kousek výš je další (38 °C). Je to malý bazének skovaný pod silnicí. Rácháme se a seznamujeme se s rumunskou dvojicí. Ty nám ještě ukazují dva malé sedací bazénky na léčbu pohlavních ústrojí. Obzvláště Danu to zaujalo. Rumuni nám na rozloučenou dávají láhev pálenky a tak jim aspoň dáváme načatou petku piva.

Přejíždíme do Šumice tady . Zastavujeme u pošty, poblíž velkého dětského hřiště. Vybudováno s pomocí EU. Ve vesnici jsou prý dvě děti. Nalézáme vrata s cedulkou "Přijdu za hodinu". Ale není tam doba odchodu, takže nám to nijak nepomáhá. Odchytáváme babku co jde do lesa. Ta tasí mobil a volá, ať přijde hned, nebo že nás pošle jinam. Ubytováváme se a jdeme společně s Amálkou na lesní hřbitov. V hospodě se ptáme, jestli mají pivo. Nemaj. Ostatně Amálka hospodského označila jako žvachtal neplatný. Cestou ze hřbitova nám ještě otevřela kostel. Před večeří jsme se ještě prošli na výhledy nad vesnicí.
28.5. Sobota   Timis
K snídani nám napekla čerstvé koblížky. Slunce nám svítí na přejezd do Teregovy. Kousek pod městem tady nasedáme na řeku Timis. Je to takový nic moc potok, který má vody na hranici splutí. Nejobtížnější místo bylo u kmene přes řeku, který zadržel hromadu petek a jedno selátko. Petky jsme uvolnili a potom nás ještě kus cesty vyprovázely. Mohutný pravý přítok úplně změnil charakter řeky. Hodně vody, pěkné velké peřeje. Končíme v Sadova Veche tady končíme, obědváme a jedeme domů.
29.5. Neděle   Návrat
1:30 v Zábřehu. Leje a proto přejíždíme k pumpě přeložit věci. Návrat docela hnus. Na silnici vyplavená hlína z polí, popadané větve. Ale šťastný návrat.
A nakonec. Kdo tam všechno byl.

Franta Švarc Petr Hnyk
Franta Švarc
FWJ
Petr Hnyk
 
Mirek Kolář Dana Kolářová Petr Winkler
Mirek Kolář
Strejda Kotlík
Dana Kolářová
Teta Kotlice
Petr Winkler


Fotogalerie

Výběr z mých fotografií najdete tady.
Odkazem se dostanete do fotogalerie. Ještě vám popíšu možnosti ovládání.
Na další / předcházející fotku můžete jít i klikáním ve fotografii. Kliknutím uprostřed fotografie se dostanete zpět na index. Mezerníkem můžete pustit prezentaci. Implicitní hodnota výměny fotek je 4 s. Změnit ji můžete dvoj klikem na tlačítko nejvíc vpravo vedle nadpisu.

Pro tuto webovou prezentaci jsem musel snížit rozlišení fotografií. Pokud máte zájem o některé fotografie ve vyšší kvalitě, klidně mi napište. E-mail: Petr


Připomínky mi nechávejte v rubrice Vzkazy a drby
Zpět na první stránku zde


[CNW:Counter] free counters
„Jedna ženská vidí často dál, než pět mužských s dalekohledem.“ Jan Werich